Vodácký výcvik čtvrtých tříd

Hned od prvního dne se všichni "budoucí vodáci" vrhli do trénování. Veslo, pádlo, kajak, parník, kánoe? Cože to používáme? A co teprve - háček, zadák, kontra, odlamuj, přitahuj, necvakni se, eskymák - ten ne! Ale vším se všichni rychle prokousali a již druhý den jsme mohli vyrazit z "naší" zátoky prozkoumat, kam až se přehrada táhne a jak vypadá hráz, na kterou se nemůžeme jít podívat pěšky, protože se opravuje a je zavřená.

V úterý odpoledne si někteří mohli připadat jako ve středověku (někteří spíš jak ve zlém snu), když museli kamsi dojet na kanoi, přečíst, zapamatovat si a poté přeříkat moudré latinské věty (Tua res agitur, paries cum proximus ardet...). Ale opět to všichni zvládli.

Protože předpověď počasí nezněla přívětivě, zařadili jsme tradiční soutěže a výlet přes přehradu již na třetí den. A dobře jsme udělali! Za slunečného počasí se barevné posádky utkaly v rychlojízdě, ve sběru vzácných vajíček i v napínavé štafetě. Pochvalu získali všichni závodníci, protože se zúčastnili a nikdo nic nevzdal.

Odpoledne jsme se vypravili na polopěší - pololodní výlet. Vítr k nám byl milostivý, takže obě cesty proběhly bez problémů a jedna posádka zvládla zpáteční plavbu dokonce jen s jedním pádlem, protože list toho druhého někam záhadně zmizel!

Počasí nás nakonec pustilo na vodu i ve čtvrtek odpoledne. Tak mohli - teď již celkem zdatní vodáci - vyzkoušet slalom, krokodýlí honičku (bombardino crocodilo) i míčovou hru kanoe-ball. Tu bychom mohli přejmenovat na cvakcvak-ball :-)

Myslím, že si vodácký výcvik užili všichni přímo na vodě i při suchozemských soutěžích a hrách. Při turnaji v beeballu, vybíjené, při florbale, postřeháku či vodní stezce, při zpěvu u táboráku, tančení na vodáckém bále i při noční hře. Takže závěrečné AHOJ VODO a DÍKY! bylo upřímně radostné - i když možná nejen kvůli vzpomínkám, ale hlavně kvůli těšení se domů :-)