Hrádníky známé i neznámé

Celý projekt začal už na konci minulého školního roku. Po dotazníku, zda chceme, či nechceme další projekt, jsme se po ročním objevování Zítkova soustředili na další lokalitu - Hrádníky. Čekala nás podobná práce jako u prvního projektu. Rozdělování do skupin, malování erbů, návštěvy městské knihovny a Orlického muzea za účelem zjišťování historie, projektové dny na samotném hradišti spojené s povrchovým sběrem, vytváření herbářů z rostlin, které jsme v Hrádníkách nasbírali.

Když jsme po prázdninách znova zaplnili školní lavice, vhrli jsme se do pokračování v objevování. Nejraději jsme se na hradiště vraceli, když napadlo podzimní listí a srázy i valy byly pestrobarevné.

V těchto podzimních dnech jsme nalezli několik fosilií, které nám posloužily jako důkaz, že na lokalitě bylo v období druhohor moře.

Už v těchto dnech plných barev jsme přemýšleli a pomalu chystali výstavu spojenou s vernisáží.

Čas rychle plynul a za chvíli tu byl leden. Přípravy na výstavu vrcholily a my se začínali učit prezentace, které jsme během podzimu vypracovali. Celý výstavní sál v Orlickém muzeu jsme vyplnili obrázky, informacemi, fotografiemi, modely a stanovišti pro děti.

Když se přiblížil 24. leden, mohli jste nás v muzeu vídat častěji. Zkoušeli jsme prezentace, trénovali proslovy a dolaďovali výstavu.

Dny ubíhaly jako voda a najednou tu byla vernisáž, na kterou jsme tak dlouho čekali. Byl přesně měsíc po Vánocích a mnohým z nás se trémou rozklepala kolena. V sálu bylo cítit napětí, tréma i rozpaky. Každý si v tu chvíli opakoval svoji prezentaci a s očekáváním vyčkával, až přijde na řadu.

Vernisáž zahájila paní ředitelka a po ní na podium vystoupili žáci, kteří celým večerem provázeli. Nejprve návštěvníkům představili krátké video, které jsme o Hrádníkách natočili. Poté začaly prezentace. Pěkně jedna po druhé, každá byla připravena na jiné téma, ale všechny se vztahovaly k lokalitě. Celá vernisáž byla po svém skončení hodnocena jako vydařená, ale my jsme tím neskončili.

29. ledna jsme připravili odpoledne určené pro ty nejmenší - pro děti. Přizpůsobili jsme pro ně celou výstavu. Ze složitých čísel, dat a míst jsme vytvořili stanoviště a děti si během odpoledne mohly vyzkoušet rozeznávání rostlin podle čichu, modelování nádob z hlíny, malování tvrze či objevování střepů schovaných v písku.

Pro zájemce jsme také připravili pexeso, které je určeno nejen pro milovníky této hry, ale i pro ty, kteří by se chtěli o hradišti dozvědět něco více.

Kristýna Skalická